Z nového cíle bude minimálně 3,5 % HDP určených přímo na obranu, zbytek půjde na bezpečnostní infrastrukturu, odolnost civilního obyvatelstva a obranný průmysl.
Spojenci se zavazují investovat 5 % HDP ročně,“ uvádí společné prohlášení, které NATO označilo za nejvýznamnější krok za poslední desetiletí. Každý stát musí předložit roční plán, jak se k cíli postupně dopracuje – což bylo kompromisem po výhradách některých členů, zejména Španělska.
Rozhodnutí přichází na pozadí války na Ukrajině a napětí na Blízkém východě. Generální tajemník NATO Mark Rutte označil rozhodnutí za „kvantový skok“ a zdůraznil, že aliance se tím stává silnější a spravedlivější.
Rutte také poznamenal, že USA, včetně bývalého prezidenta Trumpa, očekávají větší zapojení Evropy. „Přesně to se teď děje,“ řekl.
I když Trump během summitu naznačil nejednoznačný postoj k článku 5 (kolektivní obraně), Rutte prohlásil, že USA jsou „plně zavázány“ obraně spojenců.
Finský prezident Alexander Stubb summit označil za „poklidný, sebevědomý a historický“, přičemž podle něj i skeptické státy jako Španělsko nakonec uznaly, že samy proti 31 členům nemají šanci.